Na jaře 2005 se tvůrci dokumentárního filmu Rosalie Moller a organizátoři loňské expedice Rosalie Moller Petr Slezák a Michal Kubát rozhodli uskutečnit další dlouho připravovaný projekt – expedici Salem Express. Hlavními cíly expedice bylo pořídit dostatečné množství filmového materiálu pro vznik dokumentárního filmu, prozkoumat stav vraku a pořídit reportáž. Expedici tvořilo 7 členů expedičního týmu a 6 podpůrných potápěčů. Tým uskutečnil 12 ponorů během pěti dní.

Obecně se mínilo, že hlavním důvodem náhlého zatopení nákladového prostoru bylo uvolnění vyklápěcí přídě trajektu. Česká expedice však při detailním průzkumu prokázala, že hlavním důvodem zatopení nákladového prostoru bylo protržení pravoboku. Pod vyklápěcí přídí jsou totiž vodotěsná vrata, která jsou stále uzavřena. Je tedy jasné, že tudy do lodi voda nenatekla. Trajekt narazil na útes přídí, která je nárazem ohnutá a díky setrvačnosti si rozpáral pravobok. V přední části lodi je trhlina téměř u dna kýlu. Není vidět jinak, než když se položíte na písečné dno a podíváte se na místo, kde dno přechází v pravobok. Jak trajekt nabíral vodu, příď klesala, loď se nakláněla vpravo, došlo k dalšímu protržení kýlu na úrovni podlahy nákladového prostoru, což je asi o 5 metrů výše, než díra v přední části lodi. Důkazy o této trhlině našel průzkumný expediční tým v pravé sekci nákladového prostoru. Nákladový prostor se tedy téměř okamžitě zalil vodou a trajekt se i díky posunu nákladu nakláněl více a více na pravou stranu. Od nárazu do útesu do potopení lodi neuběhlo více než 18 minut. O tom, jak rychle k neštěstí došlo svědčí jednak pozice vraku ani ne 100 metrů od útesu a rovněž fakt, že záchranné čluny zůstaly na jeřábech jen napůl spuštěné. Dodnes leží u vraku.

Existuje však spousta nevyjasněných otázek, na které hledá česká filmařská expedice prostřednictvím dokumentárního filmu odpovědi. Kdo byl skutečně v okamžiku nehody na kapitánském můstku? Proč nebyly okamžitě zahájeny záchranné operace, když byl trajekt v radiovém spojení s přístavem Safaga vzdáleným ani ne 5 mil? Kolik lidí opravdu při neštěstí zahynulo? Jak je možné, že tak velký trajekt disponoval pouze osmi záchrannými čluny?

Pro tak detailní průzkum vraku, jaký jsme zvolili, bylo nutné používat technické potápěčské vybavení a průniky si označovat vodícím lankem, které jsme po průzkumu dané sekce zase odstranili. Jako dýchací směs jsme používali vzduch a v dekompresních zastávkách jsme dýchali EAN70 až 100% O2. Délka průzkumných ponorů se pohybovala kolem 90 minut. Kromě světel na kamerách byl každý potápěč průzkumného týmu vybaven třemi dalšími světly.

Potápění na lokalitě, jakou je vrak trajektu Salem Express, láká ale i odrazuje potápěče z různých pohnutek. Osobně znám lidi, kteří vnímají vrak jako potápěčskou lokalitu a snaží se nepřipouštět si tragédii, ke které zde došlo, ale znám i potápěče, kteří prožívají ponor velice emotivně a do vraku by nikdy nevstoupili. Znám i potápěče, kteří ponor na Salem Expressu odmítnou s tím, že je to hrob.

Cílem naší expedice byl seriózní průzkum, zmapování stavu vraku 14 let od jeho potopení, pořízení reportáže a natočení dokumentárního filmu, jehož prostřednictvím bychom chtěli věnovat vzpomínku obětem neštěstí a vzdát hold členům záchranného týmu. Všichni členové expedice odvedli stoprocentní profesionální práci v nesmírně náročných podmínkách, za což jim touto formou děkuji. Nesnažili jsme se o senzaci za každou cenu nebo o šokující reportáž a proto vím, že určitou část pořízené dokumentace nikdy nezveřejním. Spousta vraků lodí je spojená s tragickými osudy a s oběťmi na životech. Jakkoli můžete vnímat naší expedici jako kontroverzní počin, mějte prosím na paměti, že i mnoho jiných vraků, do kterých dennodenně vstupují potápěči za dobrodružstvím, jsou hroby a památníky obětí. Při potopení Rosalie Moller zahynuli dva námořníci, na Thistlegormu jich zůstalo 9, potopení Carnaticu trvalo dva dny a přesto stálo život více než tří desítek osob.

Průzkum vraků lodí je nesmírně dobrodružná část potápění a je jen na každém z nás, s jakou mírou respektu k ní přistoupíme.